Školka v noci? 

U nás v lesním klubu Prokopáček jsme se rozhodli se rozloučit s létem přespávačkou v klubovně a na naší zahrádce, společně s našimi rodiči. Většina lesních klubů a školek je totiž tvořena tripartitou průvodce - rodič - dítě, která má k sobě blízko a je založena v komunitním duchu. Rodiče nám pomáhají v mnoha oblastech fungování - jak na srpnové brigádě, kdy dáváme klub "do pucu," tak pravidelně během roku dílčími úkoly, podle vlastních sil (praním prádla, občasným přivrtáním konzole, poličky nebo třeba vývozem jímky). 

Rozhodli jsme se proto, vymyslet netradiční akci pro děti i rodiče s vesmírnou tématikou, která by dětem rozšířila pohled na známou přírodu o noční rozměr. V noci je totiž všechno takové jiné, možná temnější, ale o to víc kouzelné. Tma je pro spoustu dětí (ale i dospělých) téma plné emocí. Koho někdy (hlavně v dětství) nenapadlo, že je pod postelí bubák nebo se něco neskrývá v temném koutě? Je otázkou, jestli je naše tradice lekavých bojovek nejlepší způsob, jak děti vést k lásce k přírodě ve všech jejích formách. Tato otázka byla impulzem pro vytvoření něžného programu pro děti v bezpečí průvodců, rodičů a Prokopského údolí.

Děti vytvářely vesmírné díry, mlhoviny, souhvězdí a mléčnou dráhu na černé čtvrtce pomocí kříd a třpytek. Kousek od klubovny na nás později čekal vesmírný průvodce s lucerničkou, který měl pro nás přichystáno několik důležitých úkolů. Prošli jsme tedy vesmírnou branou a následovali cestu padlých hvězd. Hvězdy nás dovedly k rozmanitým úkolům, které jsme museli společně vyřešit. Skládali jsme rozbité planety, hádali jsme vesmírné hádanky, spojovali souhvězdí a sbírali rozsypané komety, na které měli zálusk vesmírní piráti. Spoustu jsme toho vyřešili a pár věcí jsme se snad i přiučili, když jsme se najednou ocitli před branou na Zemi, u které se s námi průvodce loučil a připomněl nám, ať mu nezapomeneme nahoru občas zamávat. Za branou jsme si lehli na deky a zakončili naše vesmírné putování koukáním na hvězdy. Hvězda byla jasná a ustupující měsíček nám k tomu krásně svítil. Zkřehlé končetiny jsme si nakonec zahřáli o ohně.