Leden

Po vánočním odpočinku v kruhu svých nejbližších jsme se v lednu opět všichni Prokopáčci potkali v Prokopském údolí, abychom si spolu užili mnoho dalších dobrodružství a naučili se další zajímavé věci. Během celého ledna jsme se zaměřili na naše smysly. V prvém týdnu jsme bystřili náš čich a chuť. Povídali jsme si o voňavých darech, které přinesli Tři králové ježíškovi do Betléma – kadidlo, myrhu a zlato. Voňavé z nich byly sice jenom první dva, ale to nám nebránilo v tom, abychom smyslovými pokusy ověřili, jestli zlato skutečně žádnou vůni nemá. Skrze náš čich a chuť jsme poznávali i jiné předměty z našeho okolí – voňavé koření, plody přírody, půdu na louce, vonné tyčinky, nebo chutné ovoce, zeleninu a jiné částí našich svačinek.

Druhý lednový týden jsme se zamýšleli nad tím, jak přežívají zimu volně žijící zvířata. Zkoušeli jsme si je i vystopovat – našli jsme pár zajímavých stop na louce i v lese a přemýšleli jsme, komu asi patří. Při stopování nám velmi dobře posloužil náš další smysl – zrak. Ten jsme celý týden trénovali pomocí různých zrakových her – kimova hra, pexeso, domino apod.

Nad zvířátky v zimním období jsme přemýšleli i třetí lednový týden a rozhodli jsme se, že jim pomůžeme přežít zimu co nejlíp. Z klacků, větviček a mechu jsme jim postavili v lese parádní příbytek, aby se měli v nepříznivém počasí kam ukrýt. Na zvířátka v zimě jsme si i zahráli, a to při dramatizaci pohádky Boudo budko. Některé děti se odvážně ujaly rolí zvířátek, které se před zimou ukryly do námi vyrobené boudy budky, ostatní děti pohádku pozorně sledovaly a poslouchaly. K tomu jim posloužil další náš smysl – sluch. Děti si svůj sluch potrénovaly také nad nedalekým lomem, do kterého když zakřičíme a nastražíme pak své uši, je parádně slyšet ozvěna. Sluch nám dobře posloužil i při poslouchání lednových písniček – My tří králové, 12 je měsíců a Bude zima, bude mráz.

V posledním lednovém týdnu jsme se zaměřili na náš hmat. Hráli jsme různé hmatové hry (hmatové pexeso, poznávání předmětů hmatem, hra na dotyky apod.). A hlavně jsme si celý leden užívali to, že si spolu v Prokopském údolí můžeme hrát :)

Letí vločka z nebe,

nos ji hrozně zebe.

Vše se změní rázem,

až dopadne na zem.

Tam si pěkně lehne,

a ani se nehne.

A až vloček přibude,

zima už jí nebude.