Konec března přinesl loučení se zimou

Odpočatí po jarních prázdninách jsme se v naší lesní školce definitivně rozloučili s letošní zimou, kterou při loučení reprezentovaly malé figurky bohyně Morany. Ty si děti samy vyrobily ze slámy, klacíků a prvních jarních kvítků, které našli na louce v Prokopském údolí. Z louky jsme se pak přesunuli k potůčku, který kolem naší lesní školky putuje až do centra Prahy, a ještě dál. Právě tímto potůčkem jsme malé Moranky, a s nimi i letošní zimu, poslali pryč, abychom jí mohli příští rok s radostí zase přivítat. Kdyby totiž Morana vládla příliš dlouho, nedělala by nám už tolik radosti. V březnu je proto nejvyšší čas, aby opustila svůj trůn a předala své vládnoucí žezlo mlaďoučké bohyni jara – Vesně.

Během celého "Moranového" týdne jsme s dětmi pozorovali přírodu kolem naší lesní školky a hledali jsme v ní známky příchodu jara. Zjišťovali jsme, jestli se už rostlinky, stromy a broučci probudili ze zimního spánku, jestli jsou dny už konečně teplejší a sluníčko se na nás více usmívá. Byli jsme se také podívat do ZOO Chuchle, jestli se už zvířecím maminkám, které v ní bydlí, zvětšují bříška. Vysvětlili jsme si, odkud březen dostal svůj název – je to totiž období, kdy zvířata plodí a rodí svá mláďata – jsou březí.

Z malinkého semínka,

které v zimě spí,

roste roste rostlinka.

Když se probudí,

protáhne se, protřepá,

vykukuje do světa.

Povystrčí hlavičku,

leze z hlíny ven.

Ukáže se sluníčku:

"přeji dobrý den."