Kronika klubu

ŠKOLNÍ ROK 2021/2022

ZÁŘÍ

1. – 17. 9.

Nový začátek dobrodružství

Září už je v plném proudu, a my v Prokopáčku jsme se opět setkali na naší známé louce, v naší klubovně a navštívili jsme naše oblíbená místa Prokopského údolí. S některými dětmi jsme se před letními prázdninami rozloučili a popřáli jim mnoho štěstí a krásných zážitků ve škole. Některé nové děti se přidali k našemu kolektivu a my se tedy pomalu seznamujeme a navzájem se poznáváme.

Léto zatím tak úplně neskončilo, takže si stále užíváme hřejivého sluníčka a vzpomínáme, kde jsme všude během prázdnin byli a co jsme zažili. Ale zážitky děti zažívaly nejen na výletech a dovolených. Spousta dobrodružství se také odehrávala v blízkosti naší klubovny a louky. během léta jsme měli v Prokopáčku také otevřeno, ať už při běžné letní docházce, nebo na Letních týdnech s programem. A všechny dny byly plné tvoření, zábavy nebo výletů.

Na prvním Turistickém týdnu se děti viděli s průvodkyněmi Beatkou a Štěpánkou a to byl zážitek pro větší děti a vášnivé turisty. V druhém, Hudebním týdnu si děti užily zábavu s průvodkyněmi Věrkou a Barčou a byl to samozřejmě týden nabitý hudbou a výrobou nástrojů. Třetí, výtvarný týden byl ve znamení zkoušení různých výtvarných technik s průvodkyněmi Andrejkou a Klárkou. A poslední týden, Pohádkový, zavedl děti do bájných míst pohádkových bytostí z celého světa a při tom je doprovázely kouzelné bytosti Štěpánka a Magdička.

Teď už ale brzy začne další krásné období roku – podzim. I když bylo na začátku září venku stále ještě parné počasí, příroda kolem nás se už začíná zbarvovat a my s dětmi tak máme krásnou kulisu pro začátek naší společné cesty. V prvním týdnu září jsme se podívali do různých koutů údolí a seznámili se se zvyklostmi a okolím klubu. Povídali jsme si také o pravidlech, která v klubu máme, a která nám všem pomáhají chápat, jak bychom se měli chovat k sobě navzájem, k přírodě kolem nás, nebo k pomůckám, které budeme během roku používat.

V druhém týdnu jsme si vyzkoušeli pohybové a hudební hry, a také jsme zkusili ztvárnit pravidla našeho klubu na papír. Vymysleli jsme nakonec tolik důležitých pravidel a tak krásně jsme je společně nakreslili, že budou díky tomu zdobit klubovnu i zahrádku, a my je tak budeme mít stále na očích.

A protože nyní také nastává období jelení říje a tito králové lesa předvádějí své paroží a sílu, pověděli jsme si i něco o nich a vyzkoušeli si také svoji sílu. Zkusili jsme si také na jeleny a další zvířátka zahrát a převést je co nejvěrohodněji.

Ve třetím týdnu září jsme společně pracovali na velice důležité věci – na totemech, které jsme umístili na různá pro nás důležitá místa v lese a na louce. Totemy jsme všelijak ořezali, upravili a ozdobili a tam, kde se teď nachází nám budou připomínat, že ani na louce nemůžeme utíkat úplně všude, kam se nám zlíbí. U těchto totemů na sebe budeme vždy čekat, budou to taková naše setkávací místa. A že se nám povedly! Ozdobili jsme je všelijakými kamínky, kaštany, kůrou, listy a dalšími přírodninami. Některé z těchto přírodnin sice nevydrží příliš dlouho a po nějakém čase opadají nebo se rozloží, my si ale budeme setkávací místa už pamatovat a tak se na louce neztratíme.

Podzim

Poslední květ na záhonku,

poslední zvuk ptačích zvonků,

poslední den u rybníčka,

poslední kuk do sluníčka,

které už je za horami,

to se loučí léto s námi.

 

20. – 30. 9.

Září už nám ukazuje svůj podzimní kabátek, listí ze začíná zbarvovat a rána jsou často chladná. Ale nám je přesto na louce příjemně, občas musíme vytáhnout čepice nebo i rukavice, ale teplíčko nás ještě úplně neopustilo.

Užili jsme si i babí léto, a protože tohle období je spojeno s poletujícími pavučinkami drobných pavoučků, i my jsme si zkusili takovou pavoučí síť postavit. Využili jsme na to klacky, šišky a lano a nakonec jsme vytvořili opravdu velikou síť a dozvěděli se i to, jak pavouci takovou komplikovanou věc vůbec dokáží postavit.

Využili jsme také ke hrám podzimní plody, které už jsou kolem nás na stromech a na zemi. Pochutnali jsme si na výborných domácích jablíčkách, která dozrála na zahrádce jedné z našich průvodkyň – Věrušky. Také jsme posbírali různé popadané kaštany, lístky a šípky a vyzkoušeli s nimi podzimní tvoření.

Také jsme oslavili podzimní rovnodennost, která byla 22. září. Pověděli jsme si, co to vlastně rovnodennost znamená a kolikrát za rok ji slavíme. No a pak jsme postavili takový malý oltářík, něco jako svatyni pro bohyni podzimu. Přečetli jsme si legendu o bohyních zimy (Moreně), jara (Vesně) a léta (Živě). A podle legendy jsme zjistili, že vlastně žádná bohyně podzimu není, nebo alespoň nemá jméno. My jsme ale přece jen bohyni podzimu oslavili a poděkovali za všechny plody a přírodní krásy, které kolem sebe díky podzimnímu období vidíme.

Na konci září jsme si také něco pověděli o svatém Václavovi – patronovi naší země. A protože Václava vychovávala jeho babička Ludmila, pověděli jsme si něco i o našich babičkách a také dědečcích. Vyrobili jsme jim malé dárečky nebo nakreslili obrázky. Konec září se u nás v klubu také nesl ve znamení hudby a rytmu. Vyzkoušeli jsme si všelijaké známé i neznámé nástroje, jako třeba cajon (kachon). Zahráli a zazpívali jsme naše oblíbené písně a to jsou vždy činnosti, které nám zvednou náladu a rozproudí energii.

 

ŘÍJEN

1. – 15. 10.

Máme rádi podzim

Říjen nám začal moc krásně, a to Dnem otevřené branky spojené s bazárkem. Přišli se na nás podívat rodiče s dětmi, kteří hledají pro své ratolesti lesní školku, a k našemu opravdu milému překvapení nás navštívilo i pár dětí a rodičů z let minulých. Vybraly se finance alespoň na část pergoly, kterou plánujeme na jaře stavět na naší zahrádce.

Většinou však jde výtěžek z našeho bazárku na nějakou neziskovou organizaci starající se o zvířata. V minulých letech to byly většinou Dočasky De De, které pečují o opuštěné pejsky a kočky. No a protože je podle nás důležité pomáhat zvířatům a také lidem, kteří o ně pečují, celý první týden října jsme si povídali o pomoci. Jak můžeme pomoci lidem a zvířátkům kolem nás a také jak si pomáháme mezi sebou v klubu.

Také jsme pozorovali zvířátka, která se kolem nás objevují, pozorovali jsme jejich stopy, vyrobili si zvířátka z kaštanů a zkusili si i nějaká poskládat z papíru.

V tomto chladnějším období také rádi rozděláváme oheň na zahrádce, což nás krásně zahřeje, můžeme si díky tomu procvičit jemnou motoriku a uvařit si něco dobrého.

Druhý týden října byl ve znamení ptáčků, kteří odlétají na podzim do teplých krajin. Povídali jsme si o těch, kteří od nás na nějaký čas odlétají, i o těch, co zůstávají a jak si v zimě shání potravu. Poskládali jsme si krásné vlaštovky, zkusili některé ptáčky napodobit – ať už pohybem nebo zvuky. Vyrobili jsme si také jednoduché dalekohledy, kterými jsme zkusili ptáčky pozorovat.

Venku už je taky pěkně sychravo a my se musíme umět během dne zahřát. Proto hrajeme různé pohybové hry ať už s tematikou ptáčků nebo jiných zvířátek.

S dětmi v klubu Prokopáček si také rádi zvelebujeme naše okolí, proto jsme se v říjnu pustili do úklidu odpadků v údolí a zdobení naší klubovny podzimními výrobky a dekoracemi.

 

Jiří Žáček: Podzim

Na obloze tiše čtu si:

na jih odlétají husy.

Na zahradě za úvozem,

jablíčka už zvoní o zem.

Na polích podzim hospodaří,

k večeru si mlhu vaří.

18. – 29. 10.

 

Druhá polovina října byla v našem klubu ve znamení oslav a vítání studené půlky roku. Pověděli jsme si, jak se na podzim zahřát, abychom to venku zvládli a nezmrzly nám prstíky. Naštěstí máme v zásobě velikou spoustu oblíbených pohybových her, které nás krásně zahřejí a rozdovádí.

I když je venku veliká zima a nebo hodně prší, můžeme si zacvičit v klubovně a tím se krásně zahřát a protáhnout si tělo po dopoledním výkonu. A že jsme měli toho výkonu hodně. Vyrazili jsme na výlet do všech našich oblíbených míst v Prokopském údolí – na mravenčí louku, ke kozičkám, do jeskyně. Někde nás krásně hřálo sluníčko a někde jsme si všimli ohnišť, která před námi vytvořili lidé, aby se také v přírodě trochu zahřáli.

Významnou roli pro nás v chladném období hraje oheň. Může nám krásně posloužit k ohřátí, usušení mokrého oblečení a uvaření oběda. Ale musíme si u něj také dávat dobrý pozor. Říjen pro nás tedy byl i měsícem učení se o tomto živlu – jak oheň rozděláváme, jak se kolem něj pohybujeme a na co musíme dávat pozor.

Na konci října jsme oslavili náš oblíbený svátek, Samhain. Je to keltský svátek, kterým jsme se rozloučili s teplejší půlkou roku a přivítali tu studenější. Ze Samhainu vychází dnes více známý Halloween a také Dušičky. Proto jsme si také vydlabali a vyřezali dýně, ozdobili si zahrádku krásnou podzimní výzdobou, a společně jsme tento den oslavili i průvodem s rozsvícenými dýněmi. Oslava se opravdu vydařila a my jsme měli velikou radost, že jsme se mohli takto setkat po dlouhé době všichni společně i s rodiči.

 

A teď už se opět těšíme na listopad, sychravý měsíc, ve kterém si budeme užívat dalších podzimních radovánek a chystat se na zimu.

 

LISTOPAD

1. – 13. 11.

 

Listopad nám začal krásně, počasí nám stále přeje a občas ještě i vyleze hřejivé sluníčko. Ale je to taky větrný a deštivý měsíc. Čím dál víc nám teď v listopadu zalézá chlad pod kabátky, a tak už rukavice, šály, čepice a teplý čajík patří mezi naši základní výbavu.

V prvním týdnu jsme si povídali o dracích. Kde asi žijí, jak vypadají a jaké mají magické schopnosti? Provětrali jsme také naše létající draky, kteří čekali na další podzim v klubovně po celý rok. Ale také jsme si vyrobili nového, našeho vlastního draka. Ne však jen velkého draka na létání, také jsme si poskládali spoustu malých dráčků z papíru. No a tento týden byl pro nás i týdnem výletovým. Navštívili jsme nedalekou jeskyni a porozhlédli se, jestli se tam nějaký ten drak neukrývá. Také jsme vystoupali na vrcholky nad Prokopským údolím, kde jsme měli krásný výhled do širého kraje.

V druhém týdnu listopadu jsme oslavili svatého Martina, který údajně přijíždí na bílém koni. K nám sice na bílém koni nepřijel, a tak si budeme muset na sníh ještě počkat, ale přesto jsme jej oslavili. Pověděli jsme si o zvycích, které jsou se svatým Martinem spojovány. Jeden z těch zvyků je i výroba lucerniček, se kterými se poté dělají průvody. My jsme sice průvod nedělali, ale lucerničky podle našich představ jsme si přesto vyrobili, aby si ji mohl každý vystavit doma a zapálit svíčku.

Jelikož za nedlouho přijde zima, začali jsme také pracovat na zazimování zahrádky. Musíme ji uklidit, shrabat listí, naštípat zbylé dřevo, abychom měli v zimě čím topit.

A v půlce druhého týdne jsme si udělali krásný výlet do DOK16, což je sousedská dílna na Smíchovské náplavce. Uvítala nás v ní jedna naše bývalá průvodkyně, Domča. Děti si vyzkoušely různé nástroje, které se používají při práci se dřevem. Vyrobili si skřítky a všelijaké další předměty a my už se těšíme, až se tam opět podíváme s těmi, kdo se tentokrát zúčastnit nemohli.